Květen 2013

Kniha, která mě rozesměje

29. května 2013 v 9:40 | Choi Mari
Jednoznačně jsem se hodně nasmála u knihy Lhář od polského autora Jakuba Cwieka. Lhář s velkám L je vlastně Loki, severský bůh lhaní a šprímů. Kniha se odehrává v současnosti, kdy je Loki za městnán anděly. Nejvíc tam asi figurují Gabriel a Michael. Loki sice plní rozkazy, ale po svém a rozhodně to stojí za to.

Na další si bohužel nevzpomínám, nějakou náhodou čtu spíše smutné než veselé knihy.

Kisaeng

23. května 2013 v 18:11 | Choi Mari |  Korea - zajímavosti
기생 [ki-seng], někdy nazývané 기녀 [gi-njo], byli oficiálně schválené korejské ženské bavičky, někdy také prostitutky. Kisaeng jsou umělkyně, jejichž prací je bavit lidi jako jsou urození aristokraté a král.
Poprvé se objevili za dynastie Koryo, kdy byli legálními baviči vlády. Mnozí z nich byli zaměstnáni u soudu brzy se ale rozšířili po celé zemi. Často byli cvičení ve výtvarném umění, poezii a préze, ale jejich talent byl často idnorován kvůli jejich nízkému společenskému postavení. Kromě zábavy byli také zběhlé v jiných oborech, jako třeba ošetřování a vyšívání.
Kisaeng hrají důležitou roli v pojetí tradiční kultury dynastie Joseon [džo-son].

Yonggo

18. května 2013 v 12:35 | Choi Mari |  Korea - zajímavosti
용고 [jong-go] je druh tradičního korejské bubnu. Doslovně by se to dalo přeložit jako "dračí buben", je totiž pomalovaný dračími vzory. Bubnuje se na něj dvěma polstrovanými holemi.
Používal se především k Daechwita, což je druh tradiční vojenské hudby složené z dechových a bicích nástrojů.



Karel Kryl - Důchodce

15. května 2013 v 18:21 | Choi Mari |  Moje myšlenky

Kalhoty roztřepené
na vnitřní straně,
zápěstí roztřesené
a seschlé daně,
kterými žmoulá kůrku chleba
sebranou z pultu v závodce,
tak tedy říkejme mu třeba
důchodce.

Rukávy u zimníku
odřením lesklé.
Čekává u rychlíků
na zbytky ve skle.
Stydlivě sbírá nedopalky
ležící v místech pro chodce
a pak je střádá do obálky
důchodce.

V neděli vysedává
na lavičce v sadech
a starou špacírkou si podepírá
ustaranou hlavu.
Sluníčko vyhledává.
naříká si na dech
a vůbec nikdo mu už neupírá právo na únavu.

Na krku staré káro
a úzkost v hlase.
Když žebrá o cigáro
zlomí se v pase.
Namísto díků sklopí zraky
a není třeba žalobce.
Když vidím tyhle lidské vraky,
třesu se strachem před přízraky,
že jednou ze mne taky bude
důchodce.

Zdroj: Karel Kryl - Znamení doby

Knihy, které nemám ráda

12. května 2013 v 13:06 | Choi Mari
Jelikož jsem ve článku o oblíbených knihách rozebrala knih pět, tak i neoblíbených bude stejně. Knihou, kterou jsem sice přeloiskala celou, ale na kterou se v životě už ani nepodívám je Dekameron od Giovaniho Boccaccia. Je tam sto povídek, které jsou všechny o tom samém: jak někdo někoho podvedl a skvěle mu to vyšlo. Ve svojí době to asi bylo populární, ale mě to přišlo hrozně nudný.

Další takovou knihou je Malý Velký. Už si nepamatuji, kdo ji napsal. Je to fantasy a to já ráda, ale tohle se nedalo. Ani jsem jí nedočetla. Bylo to hrozně zdlouhavé a vlastně jsem za celých těch asi osm set stránek, které jsem přečetla, pořádně nepochopila o co tam vlastně jde.

Také nemám ráda knihu Anatomie duchů od Andrewa Taylora. Tu jsem přečetla celou. Taky není moc dlouhá, asi jen tři sta stran. Ne, že by byla něčím strašná, ale ten příběh se mi vůbec nelíbí. Hlavní hrdina napsal knihu o duchovi, protože se mu utopil syn. Psal o tom, jak se z toho jeho žena zbláznila a nechala si od nějaké vědmi vyprávět, co jí její syn vzkazuje a dala za to všechny peníze co měli. Na konec se zabila. A tohohle pána poprosila o pomoc jakási hraběnka, protože její syn si myslí, že viděl ducha a je proto v blázinci.

Víckrát už nikdy nebudu číst Proces od Franze Kafky. Pointa příběhu i příběh byli vynikající. Na dobu, kdy to psal je to velmi vyspělé. Ani tolik nevadí styl, jakým je to psáno. Tím, co mi na téhle knize vadilo nejvíc, byl samotný hlavní hrdina.

Potom také nemám ráda Manon Lescaut od Vítězslava Nezvala. Je to krásně napsané, ty verše jsou dokonalé. Ale kazí to Manon, která je ta největší mrcha, o jaké jsem kdy četla. Kvůli tomu, aby jí pan Duval živil, přinutí svého milence, aby se vydával za jejího bratra. Vždyť ta ho nikdy nemilovala, lhářka jedna! Kdyby Manon byla jiná, byla by tahle kniha mezi těmi, které mám ráda. Ale Manon je Manon.

Šťastné narozeniny

2. května 2013 v 14:42 | Choi Mari |  Slovíčka
생일 [seng-il] narozeniny
축하다 [čuk-ha-da] gratluji (infinitiv)

생일 축하해 [seng-il čuk-ha-he] Šťastné narozeniny - neformální (požívá se mezi přáteli, příbuznými a když mluvíme k maldší osobě)
생일 축하해요 [seng-il čuk-ha-he-jo] Šťastné narozeniny - formální (používají straší osoby k mladším)
생일 축하합니다 [seng-il čuk-ha-hab-ni-da] Šťastné narozeniny - velmi formální (používají mladší lidé ke starším)

Důležité narozeniny
백 일 [bek il] 100 denní narozeniny
돌 [dol] 1.narozeniny
환갑 [hwan-gap] 60.narozeniny
고희 [ko-hi] 70. narozeniny