Prosinec 2014

A Millionaire's first love

28. prosince 2014 v 11:16 | Choi Mari |  Korejské filmy a seriály
백만장자의 첫사랑[pek-man-džang-dža-e čot-sa-rang], anglicky A Millionaire's first love, je jihokorejský romantický film se smutným koncem.
Jae Kyung je středoškolák z bohaté rodiny. Často chodí za školu, rve se a kouří. Po jeho devatenáctých narozeninách má celé jmění, které patřilo jeho dědečkovi, připadnout jemu. Jenže aby se tak stalo, musí odmaturovat na Boramské střední škole. Celé město Boram mu přijde divné, až do maturity nesmí využívat nic, co patřilo jeho dědečkovi a ještě je tu Eun-hwan. Podivínka, která se kolem něj neustále motá.

Tohle byl úplně první korejský film jaký jsem kdy viděla. Kdysi jsem ho kdesi našla s českými titulky. U toho konce jsem brečela jak želva. Rozhodně doporučuji si ke sledování vzít balení papírových kapesníků. On je sice ten začátek takový divný, ale jinak je to úžasný film.


Fortress wall of Seoul

28. prosince 2014 v 11:15 | Choi Mari |  Korea - zajímavosti
한양도성 [nah-jang-do-song], anglicky Fortress wall of Seoul, je řada ochraných zdí z kamene, dřeva a jiných materiálů, aby ochránila město Seoul před invazí. První ze zdí byla postavena v roce 1396, aby ochraňovala a ukázala hranice města.

Původní zdi ze 14. století byly vybudovány ze středně velkých oblých kamenů a místo malty bylo použito bahno. Během vlády krále Sejonga v 15. století byly hliněné úseky zdí nahrazeny novými zdmi z kamení obdélníkového tvaru a kaméné úseky zdí byly opraveny. Během velké rekonstrukce v roce 1704 během vlády krále Sukjonga byly zdi přestavěny . Použity byli jednotně vypadající kamenné desky, které dali zdem chrakteristické rysy zdí pevností.


Svět a my

26. prosince 2014 v 22:12 | Choi Mari |  Přemítání nad citáty
"Svět k tobě není krutý, jen se nestará."

Tenhle citát by mhl odpovědět na to, proč Bůh dopustil všechny ty války a další hrozné věci. Může to být čistě proto, že se nestará (...pokud tedy vůbec existuje). Že je to jen test bych nikomu nesežrala, proč by pak umíralo tolik dětí a lidí, co byli neskutečně hodní.

Ale zpět k citátu. Všichni určitě někdy naříkali nad krutostí světa či osudu či něčím jiným podobným. Možná je to spíš tím, co jsme udělali nebo neudělali a svět (nebo osud) s tím nemá naprosto nic společného. I když občas to vypadá, jako by byl na někom zlomyslně zasednutý. Autor tím očividně chtěl říci, že svět s tím nemá nic společného, prostě se musíme zvednou a něco dělat, bojovat proti světu, ač se neobtěžuje nás brát na vědomí.


Možná je dobré si říci, že svět se sice nestará, ale ostatní ano.Rodina a přítelé jsou ti, co nás podporují a milují (někdy tedy ne, ale to bývají výjimky). Pro ně bychom se měli snažít jít vpřed a s hlavou vztyčenou a ne si stěžovat nad nespravedlností světa. Ten se nestará. Ale můžeme to brát i z druhé strany. Nestará se - teď. Tak něco udělej, aby se starat začal. Svět je široký pojem. Je to jedno z těch velkých slov, které když si pokusíme představit, tak to ani nejde. Není to naše planeta, ale není to ani celý vesmír. Je velmi těžké slovo svět nějak představitelně definovat. Takže když si člověk získá jeho pozornost, tak to už musí být doopravdy někdo.

Haru: An unforgettable day in Korea

24. prosince 2014 v 20:42 | Choi Mari |  Korejské filmy a seriály
Haru: An unforgettable day in Korea je krátký jihokorejský film.
Ve filmu se prolínají dva příběhy. Prvním z nich je příběh Lee Dae Hee, scénáristky, která tajně randí s U-know Yunho. Když je na cestě vlakem za svým přítelem, potká Kim Bum a ten ji vezme na nečekaný výlet.
Pak je tu ale ještě skupina Big Bang, která se vydala na venkov, aby uspořádali minikoncert pro děti, jejichž škola byla zavřena.

Upřímně, ten film je tak trochu o ničem. I když ten G-dragon mě rozsekal. Prý: To je G-dragon! Jaký drak? Lidi zastavte toho draka!


Fei Zhu Liu

20. prosince 2014 v 14:39 | Choi Mari
Fei Zhu Liu, zkráceně Feizl, by se do angličtiny dalo přeložit také jako Chinese net Idol. V podstatě se jedná o obdobu korejských Ulzzang, tedy (především) mladých lidí známých pro svůj vzhled. Narozdíl od Ulzzang, Fei Zhu Liu nechtějí panenkovsky krásní, ale spíše jít proti proudu. Často by se styl oblékání mnoha Fei Zhu Liu dívek dal označit jako kombinace Ulzzang a Gyaru, ale nejsou ohledně oblékání nejsou žádná pravidla, kreativitě a ooriginalitě se meze nekladou.

(Fei Zhu Liu jménem Long Mao Zhin.)

I přes absenci pravidel v tomto stylu, i zde platí jisté standarty krásy, které se velmi shodují s těmi korejskými: velké oči, malý nos, malé rty a tvář do "V". Zatím jsem neslyšela o tom, že by se někdo mimo Číňany mohl jedním z Feizl stát, ale kdo ví, že?

Zdroj:

3 6 9 game

18. prosince 2014 v 14:16 | Choi Mari |  Korejské hry
Jedná se o velmi jednoduchou korejskou hru, která se dá hrát prakticky kdekoliv a v jakémkoliv jazyce. Sedne se do kruhu nebo určí pořadí a po jednom se počítá od jedné do sta. Místo číslic 3, 6 a 9, nebo číslic, která tato čísla obsahují (u dvouciferných je myšleno to druhé jako 23, 49 atd.) se tlekne.
Ten, kdo se splete ze hry vypadává, vyhrává ten, kdo zbyde poslední. V případě, že hráčů je hodně nebo jsou prostě dobří, dá se pak počítat zpět od 100 do 1. Tahle hra se určitě hodí pro učení cizích jazyků.

Bachelor's vegetable store

16. prosince 2014 v 11:52 | Choi Mari |  Korejské filmy a seriály
총각네 야채가게 [čung-kak-ne ja-če-ka-ge], anglicky Bachelor's vegetable store, je jihokorejský seriál inspirovaný skutečným příběhem Lee Young Suk, který začal prodávat zeleninu v malém obchůdku a dnes vlastní víc jak 33 obchodů po celé zemi.
Han Tae Yang má jen svou babičku a svou mladší sestru Tea In. Jeho nejlepší kamarádka Jim Jim Shim je sirotek a nemá vůbec žádnou rodinu. Vyrůstala v sirotčinci zřízeném církví. Ve škole se jim kvůli jejich chudobě posmívají.
Jim Shim by si hrozně přála mít stejnou mámu jako Choi Ga On. Ga On si všimne, že se na ní Jim Shim často dívá a rozhodně se s ní spřátelit. To se ale moc nelíbí její matce. Podle ní by se její dcera neměla přátelit s někým tak nízkého původu. Ga On sice zrovna teď žije jen s matkou, ale jednoho dne se vrátí ke svému otci, vlastníkovi firmy Mok Yong Group. Ga On je to vcelku ukradený, ale pro její matku je to smysl života.
Všechno se to zkomplikuje ve chvíli, kdy Tae Yang nepředá Ga Onin dopis Jim Shim. Nechtěl, ale zvědavost mu nedala a přečetl si to. V dopisu stálo, že G On se vrátí ke svému otci a chce vzít Jim Shim s sebou. Tae Yanga děsí představa, že by ztratil svojí první lásku a nejlepší kamarádku. Už je však noc a Ga On se stále nevrátila domů. Najdou ji, ale už je pozdě. Byla to nehoda a Ga On nepřežila. Její matka z toho viní Tae Yanga.
Jenže ten večer zavolá Ga Onin otec a její matka mu řekne, že jeho dcera je jen trošku nemocná. Zoufalá ze smrti dcery se nádleně pokusí zabít. Jim Shim jí najde včas a zachrání jí. A jí se začne v hlavě rodit plán. Mok In Bum viděl svou dceru naposled jako nemluvně. Tak jednoho dne změní Jim Shim k obrazu Ga On, odvede jí ze sirotčince a začně jí vydávat za svou dceru. Jenže osud je vrtkavý a Jim Shim, nyní se jménem Mok Ga On, po 12 letech náhodou narazí na mladíka jménem Han Tae Yang.

Docela mi vrtá hlavou, do jaké míry je to fakt podle skutečnosti. Ale jinak asi nemám co vytknout. Herci skvělý, příběh zajímavý a originální a některé scény byli doopravdy vtipné. Tu její matku bych sice nejradší zabila hned asi od druhého díla, ale dá se překousnout.


Můj nej song od Tei - 추억은 이별보다 더 아름답다

16. prosince 2014 v 11:52 | Choi Mari |  Moje nej songy
Tei, rodným jménem Kim Ho Kyung, je jihokorejský zpěvák narozená roku 1983. Původně se chtěl stát architektem, ale nakonec skončil jako zpěvák a kytarista. Před debutem byl trainee u JYP Entertainment. Debutoval roku 2004.
Písnička je OST k drama Adagio, kde jednu z hlavních rolí hrála Jung Krystal. Zpěvák sice není příliš známý, ale má krásný hlas.


Pusa jako nehoda a mluvení sám k sobě - běžné části asijských dramat

15. prosince 2014 v 13:44 | Choi Mari |  Moje myšlenky
Sleduji asisjké seriály a filmy a mám je vážně ráda. Ale jeden musí uznat, že některé ty součásti oněch zmíněných seriálů jsou sice důležité pro příběh, jenže ve skutečnosti to vlastně není zas až tak běžné. Některé ty, které mi občas a nebo alespoň ze začátku lezly na nervy, bych tu ráda sepsala. A jen tak minohodem, než začneme - docela mě ty seriály ovlivňují. Ono to člověku vleze na mozek, když neustále vidí ony roztomilé či sexy hubené Asiaty a neustále slyší ty jazyky a tak.

Když už jsem to přiřadila k tématu týdne, tak začneme již zmíněnou samomluvou. Kolik z vás mluví sám k sobe? Já ne. Občas mluvím na věcy (většinou jsou to věty typu "Ty debile funguj!" směřované k počítači nebo mobilu) a se zvířaty, ale sama se sebou tedy ne. Viděla jsem hodně asisjksých seriálů, ale ani si nevzpomínám, kde by hlavní hrdina/hrdinka nemluvil sám se sebou a omylem tím vyzal lásku nebo se dostal do nějaké šlamastiky. Je to snad ve všech korejských seriálech, u japonských si moc nevzpomínám (sem už dlouho žádný neviděla) a u Čína / Hong Kong / Taiwan bych řekla je to tak půl napůl (zrovna teď sleduji jeden taiwanský a tam sami se sebou nemluví).

(Sice to není ze seriálu, ale jsou to Korejci.)

Určitě bych taky zmínila vztahy typu "pusu až po svatbě". Ano, je to Asie a oni jsou poněkud konzervativnější než my, jenže pochybuju, že spolu mladé páry intimně nežijí. Takže to velké haló kvůli jedné puse a že teď mu dala pusu a bude si ho muset vzít, to mi občas leze na nervy (ale zase u toho občas vznikají opravdu legrační situace). Jeden příklad za všechny může být jeden seriál, kde se opily a spali spolu v jedné posteli. Oba byli oblečení, jen ona si na noc sundala podprsenku (ono spaní v podprsence není moc příjemné) a pak jí teda v jeho posteli zapomněla. Jenže když se člověk probudí, sice vedle někoho jiného, ale oblečení, v normálním běžném světě mimo asisjká dramata, nebude dělat scénu, že teď se s někým vyspal a ani si to nepamatuje. Kolik opilců se s někým vyspí a pak se znovu oblečou?

A když už jsme u těch vztahů, tak pusa jako nehoda je snad taky v každém seriálu. Určitě bežně člověku trochu uklouzne noha a náhodou někoho políbí (i když...no ale asi ne...nebo alespoň mě se to vážně nikdy nestalo). To je poklouzlá noha, ulomený podpatek, někdo do tebe náhodou strčí a ty políbíš někoho, kdo ti celou dobu leze na nervy (a náhodou se zamiluješ)!

Taky, jak už někdo někde napsal : nezáleží jak moc bohatý si, určitě budeš jíst instantní rámen (a bude ti chutnat)! Ano, to je běžné, především u Koreje. Vlastně asi jenom u Koreje, u dalších zemí jsem si nějak nevšimla. Ale určitě mají něco takového taky, nějakou obdobu. Takže jestli se někdy dostanete jako herci do Koreje a budete hrát někoho bohatého, ujistěte se, že vám instantní nudle nejsou proti srsti.

(Tohle je sice z filmu, ale nevadí.)

Dále bych určitě ráda jmenovala situaci "objednám si ale toho jídla či pití se ani nedoknu". Ano domluvili, naštval jí/jeho nebo bůh ví co ještě, ale ten čaj si přece můžu dopít i když jsem naštvaná. No řekněte sami, když si objednáte jídlo a zaplatíte ho, tak ho přece dojíte, ne? Člověk by měl snad pocit, že Asiaté běžně chodí do restaurací a kaváren a půlka z nich si bjedná a zaplatí, načež odejde aniž by se toho dotkla.

Určitě bych toho mohla vyjmenovat celou řadu a ač je toho spousta, stejně je miluju. I přes tyhle "drobnosti" je asisjká filmová a seriálová tvorba jedna z mých lásek. Jen jestli jsem ještě žádný seriál nikdy neviděli a chystáte se, možná na tom budete stejně jako já. Kdysi dávno, když jsem viděla svůj historicky první korejský seriál, přišlo mi, že gerci strašně přehrávají. Oni prostě tak hrají a často tak lidi mluví. Korejky jsou prý hodně hlučné a upištěné. Tak se do toho asi budete muset chvíli zaposlouchat, než si zvyknete.

A Moment to remember

11. prosince 2014 v 14:16 | Choi Mari |  Korejské filmy a seriály
내머리속의 지우개 [ne-mo-ri-sok-e dži-u-ke], anglicky A Memory to remember, je jihokorejský dojemný romantický film.
Kim Su-jin čekala na nádraží na svého ženatého přítele. Ten ale nepřišel a zůstal místo toho se svojí ženou. Su-jin je nešťastná a neví co dělat a tak si to namíří k rodičům. Po cestě se staví v malém krámku koupit si colu. Cestou z obchodu si ale něco uvědomí. Nechala tam nejen colu, ale i peněženku. Su-jin je poměrně dost zapomnětlivá.
Ve dveřích obchodu narazí na Choi Chul-soo s colou v ruce. Su-jin si myslí, že ona cola je její a tak před zraky vykolejeného Chul-soo jeho colu vypije. Když u pultu dostane svojí peněženku i colu, chce se omluvit, ale Chul-soo už je dávno pryč. A to není naposled, co se potkali. Shodou náhod Chul-soo je jedním z mužů, kteří pracují na stavbě jejího otce.
A tak se stane, že se zamilují. Chul-soo udělá zkoušky na architekta. Ožení se. Všechno je dokonalé. Než Su-jin spozoruje, že její zapomnětlivost je něco víc než jen zapomnětlivost. Občas nemůže najít cestu domů a zapomíná chodit do práce nebo jídlo na sporáku.

Tenhle film se mi líbil, ale obávám se, že slabší nebo romantičtější povahy než já budou potřebovat krabici papírových kapesníků.