Září 2015

Brouzdala jsem vodami internetu

30. září 2015 v 13:02 | Choi Mari |  Cesta ke snům
Co nového u mě? Měla jsem další čtyři pohovory. Nevzali mě. Ani prodávat boty mě nenechají. Přijdu si vážně neschopně. Znovuobjevila jsem Yui - japonskou zpěvačku. Taky jsem byla párkrát nucená vařit. Dalo se to jíst, ale to je tak všechno dobré, co seo tom dalo říci. Na konci října jsme se sestrou šli koupit barvu do tiskárny, protože jsem potřebovala vytisknout životopis. Nakonec ten nákup byla ta jednodušší část, tiskárna se totiž asi urazila nebo nevím, ale odmítala spolupracovat.

Moje oblíbené neasijské filmy

24. září 2015 v 11:35 | Choi Mari |  Moje myšlenky
Jsem tu po delší době s dalším seznamem filmů, které úplně nespadají pod zaměření mého blogu, ale i tak bych se o nich ráda nějak zmínila.

Prvním filmem je typická americká teenagerská komedie, kterou jsem nedávno viděla a hodně mě pobavila. Jmenuje se Já jsem ty a ty jsi já a je o sousedech, co si prohodí těla. Nell a Woody bydlí hned vedle sebe. Bydlí vedle sebe už od dětství a tak by jeden očekával, že budou kamarádi. Oni se ale naopak nenávidí. Po školí exkurzi v muzeu se oba přobudí v těle toho druhého a zjišťují, že se asi nenávidí úplně zbytečně.

Dalším filmem je animák Monster in Paris. Skutečně si odehrává v Paříži, tedy v Paříži na začátku minulého století. Jsou zrovna záplavy, hladina řeky neustále stoupá výše a lidé jsou velmi nespokojení. Když se tedy objeví zmínka o příšeře, ujmou se toho všechny noviny aby odlíkaly pozornost od té příšerné záplavy. Lucille, hlavní hvězda jednoho z pařížských kabaretů, je při prvním setkání s onou příšerou také velmi vyděšená. Jenže není tak necitlivá jako většina lidí z jejího okolí a zjistí, že ona příšera je vlastně velmi mírumilovná a že taky pěkně zpívá. Jenže někdo z personálu kabaretu je udá policii a Lucillin nový přítel se tím ocitá v nebezpečí.

Následuje ne zrovna veselý film. Zelenou míli viděl snad každý a tak by to mělo být. Tento film o neobvyklém vězmi na cele smrti a o dozorcích, z nichž někteří nebyli moc hodní a jiní ano, rozhodně za shlédnutí stojí.


Dalším filmem, který mám moc ráda, je Tajemství Měsíčního údolí. Podle mých seznamů jste si určitě už dříve mohli všimnout, že jsem hodně na pohádky a na fantasy a tohle jetakový příjemný pohádkový film. Navíc se mi moc líbí Maruščiny šaty. Film začíná, když Mary Maryweather osiří a je poslána žít ke strýci v Mesíčním údolí. Dozvídá se totiž o dávném sporu s další rodinou, která údolí obývá, a také o kletbě, která byla na údolí uvalena.

Následuje válečný film Zlodějka knih. Už delší dobu si plánuju půjčit v knihovně předlohu, ale vždy na to nějak zapomenu. Liesel je za války poslána do pěstounské rodiny. Měl tam s ní být i její bratříček, ale cestu nepřežil. Liesel se snaží být hodná holka, ale její nová maminka nepatří mezi nejmileší lidi a ve škole si z ní utahují, protože neumí číst. A pak začíná rudá propaganda a válka a k jejich dveřím přijde záhadný mladík, okterém se nikdo jiný nesmí nic dozvědět.

Východní Asie

21. září 2015 v 13:49 | Choi Mari

Jižní Korea

Anime (zatím nefunkční)

Japonsko




Čína

Tradiční oděvy (zatím nefunkční)

Hong Kong


Vietnam



Taiwan


A Letter to Momo

21. září 2015 v 13:46 | Choi Mari |  Japonské anime
ももへの手紙 [momo e no tegami], Anglicky A Letter to Momo, je japonský animovaný film o jedenáctileté dívce jménem Momo, která se vypořádává se smrtí svého otce.
Po smrti svého otce se Momo a její máma odstěhují na ostrov Shio ve Vnitřním moři, kde její matka vyrůstala. Momo z toho vůbec není nadšená, hodně se stydí a vůbec se jí život na ostrově nelíbi. Vůbec tomu nepámajíty divné obrysy, které vidí, mizející jídlo a divné zvuky a hlasy, které se ozývají v jejich domě. Trvá jen chvíli, než Momo přijde na to, co ty zvuky a mizející jídlo způsobuje. Jsou to duše, bůžci, kteří porušily pravidla a byly potrestáni nebesy. A rozhodli se žít zrovna jejich v domě. A tak má Momo o další starost navíc.

Mě se tenhle film moc líbil. Konec je velmi dojemný. Rozhodně doporučuji. Příběh je zajímavý, kresba je moc pěkná. Určitě potěší nejen milovníky anime.


Chang-gi nebo-li korejské šachy

18. září 2015 v 16:05 | Choi Mari |  Korejské hry
장기[džang-gi] nebo také korejské šachy je korejská desková hra inspirována tradičními čínskými šachy. Hrací deska má devět na deset políček a i rozmístění hracích figurek se odlišné od klasických šachů. Figurky jsou dřevěné a liší se velikostí. Barvy jsou odlišené ne barvou figurek, ale barvou jakou jsou na nich vytištěné znaky, které symbolizují jejich pozici. Barvy jsou zelená nebo modrá a červená. Hra se dá hrát i s čínskými šachy, protože deska i figurky jsou úplně stejné, i když pravidla jsou úplně jiná.


Jang-gi jsou stále součástí korejské kultury. Není výjimečné vidět postarší pány hrát v parku nebo na ulici v klidnějších částech města.

Nerozdíl od kasických šachů, může se stát, že protivník nemůže učinit tah. V takovém případě prostě svoje kolo přeskočí a hraje opět jeho protivník. Vítězem je ten, kdo získá protivníkova Krále první. Hru vždy začíná ten s modrými/zelenými figurkami.

Nejstarší dochované písemné zmínky o této hře jsou z konce 16. století a od té doby se vůbec nezměnila. Nejstarší hrací set byl nalezen ve vraku lodi ze 13. století.


Zdroj:

Můj nej song od Yui - Life

16. září 2015 v 11:14 | Choi Mari |  Moje nej songy
Yui je japonská zpěvačka a skladatelka. Narodila se vroce 1987 v prefektuře Fukuoka. Vyrostla jen s matkou, její otec rodinu opustil, když jí byly teprve tři roky. Už od základní školy snila o kariéře zpěvačky, i když její byla hodně stydlivá a nebyla moc dobráv komunikaci s ostatními. Její matka jí v jejím snu podporovala a tak začala psát básně aběhem střední školy písničky. Yui nedokončila střední školu, místo toho se začala učit zpěv a hru na kytaru a začala vystupovat na ulici, aby se zbavila své stydlivosti. V roce 2004 se se svou vlastní písni Why me a It's happy line přihlásila do konkurzu pořádaném společností Sony Music Japan, kde uspěla a It's happy line se stala její debutovou písní. V roce 2006 si Yui zahrála ve filmu Song of the sun a její píseň Rolling star byla vybrána jako opening pro anime Bleach. V roce 2015 se Yui oženila v srpnu se jí narodila dvojčata, dva synové.
Tuhle písničku mám ráda už docela dlouho. Tahle byla vybrána jako jeden z endingů pro Bleach a já kdysi tohle anime měla hodně ráda. Písnička samotná má mírný nádech rocku a já rock celkem dost ráda. MV písnička jakési má,ale je v celkem šílené kvalitě a tak jsem vyhledala jedno z live vystoupení.


Reply 1994

15. září 2015 v 16:49 | Choi Mari |  Korejské filmy a seriály
응답하라 1994 [ün-dab-ha-ra čon-gu-bek-gu-šip-sa], anglicky Reply 1994 nebo Answer me 1994, je jednavacetidílný seriál, který ukazuje, jak vypadala druhá polovina 90. let v Koreji.
Všechno začíná, když se do Sinchon penzionu pro studenty z venkova, kteří přijely studovat do Seoulu,nastěhuje mladík z města Sancheonpo. V domě pozná nejen vlastníky - trenéra Seoulského baseblalového týmu a jeho ženu -, ale i jejich dceru a ostatní studenty žijící v tomto penzionu. Je tu Na Jeong - dcera -, která je typycká puberťačka, ne úplně dobrá ve škole, náladová a šílí kvůli jejím oblíbeným basketbalovým hráčům. Pak je tu Odpad (v titulkách ho oslovovali jako Trash), který je pro majitelejako vlastní syn a jeho smysl pro čistotu je na úrovni zvířete - což je trochu divné pro studenta medicíny. Je ti tako Binggrae, který taky studuje medicínu, moc neví, co od života chce a co ho baví a co ne a toho celkem dost trápí. Pak je tu jeho bratranec. Ten v domě nebydlí, jenom tam často přespává. Všichni mu říkají ChilBong, i když to jeho jméno není, je celkem známým hráčem baseballu a je trenérův oblíbenec. Je tu také Yoon Jin, která je tak trochu sasaeng přes Seo Tai Ji. Dlouhé hodiny a někdy i dny tráví sledováním jeho domu a chodí snad na všechny jeho koncerty. Nakonec tu je Hai Tai, kterí sdílí pokoj se Samchoenpo. Hai Tai má problémy sdívkami a největší asi s tou jeho, která zůstala v jeho rodném měste.
Seriál začíná práve v roce 1994 a zachycuje důležité okamžiky Korejské republiky. V průběhu seriálu jsou tam chvíle z přítomnosti (2013), kde si vlastně všichni ze Sinchon penzionu sešli u Na Jeon a jejího manžela doma a pouští si video z její svatby v roce 2002. Jejímu manželovi tam není vidět dotváře, ale je naprosto jasné, že je to někdo z penzionu.

Mě se to docela líbilo. Nepřišlo mi, že by to bylo úplně věrohodné. Měli daleko modernější oblečení a technologie, než v té době u nás. Což ale může znamenat dvě věci - buď to není věrohodně a nebo už tehdy byli daleko vyspělejší než my. Hodně se mi líbila postala, kterou hrál Baro (Binggrea). Že byl takový bezradný a vlastně vůbec netušil, kam jít (a hodně dlouho jsem ho podezírala, že není tak úplně na holky - ale kdo by to neudělal, když neustále házel takový divný pohledy na Odpad), což dneska hodně mladých lidí taky prožívá (a já taky).


Slova převzatá z cizích jazyků

13. září 2015 v 11:59 | Choi Mari |  O korejštině
Stejně jako snad všechny ostatní jazyky, i korejština během svého vývoje obohatila svou slovní zásobu slovy nejrůznějších jazyků. Některé znějí celkem podobně jako jejich původ, jiné zase moc ne. My se teď mrkeneme na nějaké ty příklady.

Sanskrt
Pár slov ze sanskrtu (mrtvého jazyka, který je však stále ještě veden jako jeden jeden z 23 oficiálních indických jazyků) se do korejštiny dostalo přes Čínu vlivem buddhismu. Jelikož byly přejímány nepřímo, často se velmi liší od původních slov.

부처 [bu-džo] - Buddha
사리 [sa-ri] - sarja (ostatky svatých)
아미타불 [a-mi-t(h)a-bul] - Amitabha
보살 [bo-sal] - bódhisattva

Ulzzang typ #9 - Udržování pěkné postavy

8. září 2015 v 10:40 | Choi Mari |  Ulzzang typy
U tohohle článku se zaměříme na dietu. Dieta v překladu znamená způsob, kterým se stravujeme. My se teď zaměříme na ten zdravý a vyvážený způsob. Je pravda, že v Asii oproti nám mají výhodu v tom, že jejich tradiční jídla neobsahují vysoké množství kalorií, jsou převážně ze zeleniny a rýže či rýžové mouky a jsou povětšinou velmi zdravá. My si teď řekneme pár rad, které by bylo fajn dodržovat, abychom zůstali hubení.

1. Ovoce a zelenina
Tento bod je zcela samozřejmý. Nemusím snad ani nic vysvětlovat. Mám moc ráda ovoce a zeleninu. Jediné, s čím byse to nemělo přehánět, jsou brambory. Mají celkem dost kalorií, nejsou tak výživné a obsahují velké množství škrobu (pro ty co neví, to je taky druh cukru). Težké pro mě, milovníka brambor.
Člověk nemusí jíst jen ovoce a zeleninu. Ale když má člověk hlad, tak proč si místo sušenky nedát občas mango nebo mrkev? Jedna z mých oblíbených snídaní je nakrájené ovoce s bílým jogurtem. (Bohužel, to není možné, když bydlím se svou rodinou. Do rána by jogurt i ovoce zmizeli a já stejně zůstala u toho, co bylo první po ruce.)

Další fotky, na kterých není nikdo jiný než já

8. září 2015 v 9:40 | Choi Mari |  Moje (neúspěšné) pokusy o ulzzang
Protože do téhle rubriky jsem nic hodně dlouho nepřidala a mám pár pěkných fotek, je tu po delší době článek. Než přejdeme na fotky, na kterých jsem hlavním hrdinou já, chtěla bych se pochlubit svou malou výšivkou, kterou jsem si vyšila na kapsičku tílka a ještě jsem se nějak k tomu chlubení nedostala. Člověk by něvěřil, jak dlouho trvá něco vyšít, i když jeto mrňavé.