Cesta ke snům

Už se těším do Londýna

26. června 2016 v 11:17 | Choi Mari
Už se docela těším, až se budu stěhovat zpátky do Anglie. Ještě dva měsíce! V Anglii mám vplánu zůstat rok a pak se uvidí. Nejraději bych pak odcestovala do Korei nebo i toho Japonska, popřípadě do Číny (Číňané prý často svým au-pair proplácí vízum). Táta prý má sestřenici v Holandsku, takže to je taky možnost. No a třeba zůstanu v Anglii déle. Ještě se uvidí.

Přestím, než odjedu, bych ještě ráda navštívila místo, kde v současné době již bývala moje střední škola (přesunuli jí do Plzně). Určitě také plánuji navštívit Ostřetín. Sestra tam bude na táboře a i když skautské tábory nejsouzrovna procházka růžovým sadem, mám tak i hezké vzpomínky. Určitě chci vzít mladší sestru a najít v Plzni nějakou indickou restauraci (někdo jí musí ukázat, co je opravdu dobré jídlo!). Pokud by se mi podařilo navštívit kino nebo divadlo či upéct dort, bylo by to fajn.

Červen už je za dveřmi

27. května 2016 v 23:24 | Choi Mari
Tuhle rubriku jsem poslední dobou trochu zanedbávala. Tak trochu jsem vlastně zanedbávala blog celkově, ale to už by mělo být pryč. Trochu jsem si utřídila myšlenky a založila ještě jeden blog na blogspotu. Ten bude pro mé zkušenosti z castingů, něco o módě, cestování a zážitky z práce, apod. Tenhle blog bude plnit o Korei apod. a bude také plnit funkci deníku. Pokud by se tu přeci jen našel někdo, koho zajímá moje psaná tvorba mám už asi tři měsíce profil na wattpadu. Mám taky ask, ale to spíš, že jsem se jedno odpoledne nudila, ale i tak sem dám odkaz.

Trocha zklamání

26. března 2016 v 14:42 | Choi Mari
Při posledním deníčkoidním článku jsem se zmiňovala o hlídání dětí a jednorázové brigádě v Globusu. Děti jsem nakonec hlídala jenom týden. S Globusem to bylo jiné. Nakonec se mi ozvali z agentury, že prý kdybych chtěla, tak bych tam mohla docházet dlouhodobě. To se mi nejprve nechtěla a čekala jsem ještě, jak mi dopadně pohovor v PetCenter, jenže paní na pracáku mi dala doporučenku do jedné továrny a pokud nevíte, jak je to s doporučenkami, tak je to tak, že tam musíte jít a když vás přijmou, tak tam musíte nastoupit. Jinak vás vyřadí z pracáku a sociální a zdravotní si plaťte jak chcete. Takže teď nějakou dobu budu pracovat v Globusu u domácích potřeb. Ozvali se sice tento týden z PetCenter, že mě tedy vzali, ale odmítla jsem to. V Globusu je to totiž o domluvě a když jim řeknu, že příští týden přijdu jen od pondělí do středy, je to v pořádku. Což znamená, že to s tím modelingem ještě nemusím vzdávat, jelikož mám brigádu a můžu si chodit na konkurzy a castingy.

Sbohem, drahý únore...

28. února 2016 v 13:54 | Choi Mari
Začneme hned na záčátku. Na začátku února jsem měla narozeniny. Neměla jsem duhový dort, měla jsem borůvkový, ale i ten byl moc dobrý. Ten duhový si určitě někdy upeču. Ale asi to nebude na narozeniny. Nevadí.

Hořko-sladký měsíc

31. ledna 2016 v 19:10 | Choi Mari
Chtěla bych se vámsvěřit s ne úplně příjemným zážitkem. Na jednom webu se mi ozvala jedna "modelingová" agentura, že prý hledají někoho jako já a že by rádi pozvali na casting. Tak jsem tedy šla na casting s tím, že když hledají modelky, tak je třeba budou fotit a třeba dokonce oblečené. Nebyl to ten případ. Prakticky vzato mi nabídli, jestli bych nechtěla dělat do porno průmyslu. Nic proti lidem, kteří si tím vydělávají, ale já rozhodně po téhle kariéře netoužím. Navíc mi tam řekli, že prý bez pracování i v tomhle odvětví nikdy kariéru v modelingu neudělám. To, že bych si jednoho dne jako modelka skutečně vydělávala, není úplně pravděpodobné, ale hrozně ráda bych jim dokázala, že i bez 18+ videí a fotografií to jde.

A je tu konec...

2. ledna 2016 v 21:34 | Choi Mari
... roku. Což taky znamená konec měsíce (ano, chtěla jsem to psát o něco dřív, nebo alespoň včera, ale přišla jsem z práce a vytuhla a probudila se dnes odpoledne) a to znamená deníčkoidní zápisek! Takže si držte klobouky a jdeme na to. Začneme tím, co se stalo na začátku měsíce a to bylo splnění jednoho z méno snu: jít na koncert nějakého mého oblíbeného umělce. SHINee byly úplně první Korejci, které jsem si kdy oblíbila a tak jsem na ten koncert prostě jít musela. (Navíc to bylo zadarmo.) Mělo to pár much a někteří fanoušci to s tím fanouškováním přeháněli (slečna, co seděla vedle mě, byla sice milá, ale neslyšela jsem pak chvíli na pravé ucho).

Listopad je za námi

30. listopadu 2015 v 16:38 | Choi Mari
Takže je tu konec měsíce a to znamená rekapitulace mého života za listopad. Dlouhé to asi nebude. Dobrou zprávu mám asi jen jednu. Prý, že když si našetřím peníze na letenku, tak mě kamarádi mých rodičů vezmou s sebou v květnu na tři týdny do Vietnamu. Docela mě překvapilo, kdyžtáta říkal, že volají, hodně dlouho jsem o nich neslyšela ani slovo. Jednou jsme u nich kdysi byly na návštěvě a docela jsme se s nima vyblbli (mají syna a dceru přibližně v mém věku).

Říjen plný odmítnutí

31. října 2015 v 12:19 | Choi Mari
Tentokrát asi bude můj deníčkoidní článek poněkud stručný. Stručný výčet nezdarů a odmítnutí. Psala jsem posledně (alespoň myslím), že jsem šla na konkurz od Czech- korean production. Hádejte co? Nevzali mě. Popravdě vzali jen jednu holku co původem nebyla Asiatka a pak asi čtyři české Vietnamce. Trochu mě to zamrzelo, ale život jde dál. Tak jsem se tedy před dvěmatýdny zvedla a jela do Brna na konkurz. A hádejte co? Správně, nevzali mě. Prý se ozvou v případě, že budou potřebovat náhradnice. Alespoň že registrace u extrafilms proběhla úspěšně, i když se mi zatím kvůli žádné práce neozvaly.

Brouzdala jsem vodami internetu

30. září 2015 v 13:02 | Choi Mari
Co nového u mě? Měla jsem další čtyři pohovory. Nevzali mě. Ani prodávat boty mě nenechají. Přijdu si vážně neschopně. Znovuobjevila jsem Yui - japonskou zpěvačku. Taky jsem byla párkrát nucená vařit. Dalo se to jíst, ale to je tak všechno dobré, co seo tom dalo říci. Na konci října jsme se sestrou šli koupit barvu do tiskárny, protože jsem potřebovala vytisknout životopis. Nakonec ten nákup byla ta jednodušší část, tiskárna se totiž asi urazila nebo nevím, ale odmítala spolupracovat.

Že prý...

29. srpna 2015 v 11:21 | Choi Mari
Deníčkoidní článek tu byl poměrně nedávno, on měl totiž zpoždění kvůli tomu, že byl počítač v servisu.Tenhle je plánovaný (mám je vždycky naplánované na konec měsíce). A jako první bych ráda zmínila nový obleček mého blogu. Trvalo mi to skoro hodinu a po velmi dlouhé době nené bílý.

Jinak jsem se chtěla hlavně zmínit o tom, jak mě z pracovního úřadu poslali k psycholožce na bilanční cosi. Bylo nás tam celkem osm, dělalijsme různé testy a prý nám to pomůže v budocnupři hledání zaměstatnání, abysme věděli, na co se hodíme a taky při hledání rekvalifikačních kurzů. Byly tam tři muži (všichni jen se základním vzdělání - já si myslela, že v dnešní doběalespoň ten výučák má každý) a já a čtyři další osoby něžného pohlaví. Byly to fajn lidi. Ty výsledky už zas až tak fajn nebyly (i když výslednou zprávu dostanu až příští pátek).

O věčném čekání

21. srpna 2015 v 15:23 | Choi Mari
V posledním deníčkoidním článku jsem se zmiňovala, že jsem stále nezaměstnaná. To pořád ještě platí. Za posledních čtrnáct dní jsem byla na čtyřech pohovorech a vždy se ozvali zpět, akorát, že ne s kladnou odpovědí. Ještě, aby toho nebylo málo, tak jsem při registraci musela čekat na pracáku celý tři hodiny, protože přede mnou tam bylo ještě asi 140 lidí. Bylo to hned potom, co jsem čekala taky něco kolem tří hodiny v nemocnici, protože máma sebou na tuhle procedúru potřebovala doprovod. Byl to vážně skvělý den.

Faust a jeřáb

26. června 2015 v 15:16 | Choi Mari
Pamatujete si, jak jsem psala před měsícem, že pracuji v Baumaxu? Tak už nepracuji. Nejprve se mě ptali, jestli bych tam chtěla být i v červenci a pak mi 2. přišla esemeska, že snížili počet brigádníků a že už chodit nemám. Jak milé! Takže jsem opět bez práce aněco si hledám. Ve středu jsem mělapohovor do horelu Ibis, dají mi prý vědět na koncipříštího týdne, což znamená, že se budu asi muset jít v pondělí opět nahlásit na pracák, abych měla zaplacené zdravotní a sociální za červen.

Korejci?!

30. května 2015 v 11:12 | Choi Mari
Tenhle měsíc byl velmi vyčerpávající. Už druhým týdnem mám brigádu v Baumaxu a nějak tamnemůžu pracovat déle jak tři dny v kuse, jinak mě neskutečně bolí kolena. Asi holt nejsou deseti hodinové směny nic pro mě. Příští měsíc tam ještě asi pracovat budu, ale ten další nevím, to už to asi ani nebude možné (šušká se, že obchod bude zrušen).

Když už jsme u té práce, moje sestra si konečně našla brigádu. Teda její známá jí našla brigádu, ale to je jedno, protože pracuje a to je to, na co celá rodina netrpělivě čekala. Na druhou stranu jí ale kvůli tomu narostl hřebínek. Jednou do Baumaxunejdu a ona už má kecy, že se zase flákám doma. Brigádu jsem si sehnala do tří měsíců a jí to trvalo skoro rok a má kecy. Někdy bych jí nejraději za někoho vyměnila (kdo se hlásí?).

Už jsem doma

27. března 2015 v 23:49 | Choi Mari
Jestli si někdo vzpomíná, tak jsem kdysi psala, že se mi zadařilo a v jedné knížce bude moje povídka. Začátkem března jsem se konečně dočkala (se to kvůli nečemu opozdilo). Takže pokud někde narazíte na knihu Literární naděje České republiky, nezapomeňte si přečíst mou povídku Noc Na hradě. V naději, že se třeba najde nějaká ta zkušenost v oboru herectví nebo modeling jsem si udělala profil na novetvare.cz, což je vlastně něco jako česká verze starnow.co.uk, akorát ne tak dobrá.

Na začátku února jsem měla narozeniny. K. koupila dort a koupila mi jako dárek tričko a pyžamu (a vybrala vážně hezké kousky). To mě jen utvrdilo v tom, že než pojedu domů, musím jim všem něco koupit. Muselajsem toho pro nědělat hodně, víc než většina jiných au-pair dělá a A. byl občas na zabití, ale byli ke mě vážně milí.

Nová au-pair

17. února 2015 v 10:09 | Choi Mari
Na konci února nebo na začátku března by konečně měla vyjít sbírka, ve které bude i má povídka. Minulý týden jsem dopsala jinou povídku do jiné soutěže, tak třeba taky uspěje. Řekla bych, že je daleko lepší než ta, kterou jsem jim poslala do loňského kola.

Nakoupila jsem si tužky a barvy na malování. Zapomněla jsem ale jaksi koupit štětce, a tak zůstali zatím nepoužité. Ono mi to nikdy nešlo moc ani s vodovkami, tak jsem celkem zvědavá, jak si poradím s akrylovými a olejovými barvami.
 
 

Reklama